“Syn od začátku výborně přibíral. Až se doktorka lekla, že je to příliš. Proto mi doporučila dávat mu dudlík,” vypráví maminka Alice. Nyní jsou Tadeáškovi skoro 4 měsíce, už měsíc a půl bojkotuje kojení, je u kojení nespokojený a odtahuje se. Přibírá průměrně, ale každé kojení je boj a bez současného hopsání na míči by ho Alice často vůbec nenakojila.
Dudlík je často vnímaný jako nezbytnost. Rodiče se snaží naučit své dítě na dudlík, i když ono zpočátku nechce, bojí se, že jinak by péče o dítě byla příliš náročná, že by se příliš často budilo a dokonce se někdy domnívají, že dudlík naučí dítě dudlat, a tudíž sát. Dudlík je často symbolem miminka – schválně se někdy koukněte na přáníčka v obchodech, dětská bodýčka nebo obrázky miminek – málokdy tam chybí dudlík nebo zavinovačka.
Přitom pravda je jiná. Dudlík nejenže není nutný, ale dokonce je velmi často vyloženě škodlivý.
10 důvodů, proč je lepší dudlík nikdy nepoužít
- Dítě na dudlíku dělá sací pohyby, stejně jako na prsu. Ale používá jiné svaly, dudlík mu jinak vyplňuje ústní dutinu, má jinou tvrdost i tvar. Zkrátka učí dítě sát, ale jiným způsobem než tím, který používá při sání na prsu. Dítě se pak na prsu může chovat jinak, nedokáže sát tak, aby mělo dostatečný tok mléka, což může vyústit až do bojkotu kojení (více v tomto článku).
- Když tento jiný způsob sání dítě aplikuje na prsa maminky, může bradavku bolestivě poškozovat, případně zhoršovat a zpomalovat její hojení. Je to proto, že do dudlíku dítě naráží jazykem, ale u kojení dítě stlačuje dvorec a bradavky se jazyk vůbec nedotýká. Jazyk miminka může bradavky skutečně bolestivě poškodit. Dítě zvyklé na dudlík také nevyhrnuje dostatečně rty, často má příliš silný stisk, bradavku kouše a tahá. Jestli už jste se dostali do tohoto bodu a bradavky vás bolí, mrkněte na tento článek.
- Dudlík dítě upokojí, takže vynechá čas, kdy by se obvykle kojilo. Kojí se proto méně, než by potřebovalo, a tvorba mléka tím mj. klesá. Tento proces může být poměrně nenápadný a postupný a projeví se třeba horším přibíráním a nespokojeností, typicky kolem 3. – 4. měsíce (ale může to být i jindy).
- Dlouhodobé používání dudlíku mění způsob dýchání. Fyziologické postavení jazyka je opření o horní patro a dýchání nosem. Při dudlání brání dudlík správné poloze jazyka a když si na ni dítě navykne, může pak mít i mimo dudlání jazyk položený dole a dýchat ústy. Když tedy nepoužívá nos jako filtr nečistot, ty se zachycují na krčních a nosních mandlích, což vede k jejich zvětšení.
- Dlouhodobé používání dudlíku tvaruje horní patro, oblouk zubů i čelist. Následkem mohou být logopedické problémy, vyšší kazivost zubů, špatný tvar zubů (mezera mezi předními zuby) apod. Dudlík v ústech v době, kdy je dítě bdělé, snižuje počet a omezuje pestrost zvuků, dále může dudlík zbrzdit integraci reflexů a citlivosti v ústech, což je důležité pro přechod na jídlo.
- Dítě, které používá dudlík, má 2x vyšší pravděpodobnost zánětu středního ucha. Dítě zapojuje jiné svaly a jinak otevírá pusu, takže vznikají funkční anatomické změny, které vedou k zánětům.
- Děti s dudlíkem jsou kojeny méně a celkově kratší dobu, než děti bez dudlíku. Tedy toto se týká dětí, které dudlík podle matek “zvládají bez problémů”. V 6 měsících se třeba plně kojí více než 70% dětí, které dudlík nepoužívají, 50% těch, které ho používají příležitostně, a jen 20 – 25% těch, které ho používají často. To je přece obrovský rozdíl. Gabriela Buccini, Ph.D. na základě svých studií uvádí, že dudlík je nejsilnějším rizikovým faktorem, který negativně ovlivňuje výlučné kojení v prvních 6 měsících života. Proč je dlouhodobé kojení pro zdraví dětí i matek důležité, si můžete přečíst v dalších článcích (matka, dítě).
- Speciálně když se dudlík použije v prvních dnech života, dítěti se to pevnějí obtiskne, vpečetí. Proto pak má tendenci hledat něco podobného a může mít problémy s přisáváním na prs. Speciálně u dětí, které se nepřisávají, je dudlík výraznou překážkou. (10 nejdůležitějších kojících tipů pro první dny po porodu najdete zde).
- Dudlík formuje představy společnosti o tom, jak má vypadat “správný” ženský prs. Při kojení ale tvar bradavky nerozhoduje a např. i zatracovaná vpáčená bradavka nám nijak nevadí. Více o tom třeba v tomto článku.
- Matka, která je zvyklá dát dítěti dudlík, není motivovaná učit se jiné způsoby tišení děťátka, číst jeho sdělení a rozumět jeho potřebám.
- Přes dudlík se na matčiny bradavky může přenést kandidóza.
Některé děti jsou schopné se s dudlíkem kojit bez toho, aby to maminku bolelo nebo se výrazně snížil tok mléka. Jejich rodiče pak ostatním říkají, že dudlík jim pomohl a nijak neublížil. Jenže to nemusí platit u každého a dětí, kterým dudlání dudlíku ublížilo, je bohužel mnohem více. A to, že u některých žen jejich vysoká tvorba mléka dokáže nevýhody dudlíku kompenzovat, neznamená, že je dudlík bezpečná pomůcka pro všechny děti. Často je celková délka kojení “dudlíkových” dětí, které se dle jejich rodičů kojily bez problémů, nižší než by mohla bez dudlíku být.
Jak se ale naučit fungovat bez dudlíku? Více o tom v jiném článku.