Zavinovačky a jejich rizika

Zavinovačka je často nedílnou součástí balíčku, který nastávající rodiče pro miminko pořizují. V porodnici jsou děti velmi často zavinovány a také mnozí lékaři zavinovačku doporučují. Jenže zavinovačka má svá velká ale. Pokusím se popsat, proč to není doporučeníhodná pomůcka pro miminka.

Zavinutí miminka bývá někdy doporučováno proto, že má připomínat miminku těsné obepnutí dělohou, jaké zažívalo u maminky v bříšku. Proto prý mají miminka v zavinutí lepší spánek a jsou spokojená. Jenže je to složitější.

Ano, miminka v zavinovačce mohou spát déle, spí hlubším spánkem a možná se s nimi lépe manipuluje. Mohou také vypadat velmi spokojeně. Ale díky EKG, kdy vědci pozorovali mozek miminka a jeho spánek v zavinovačce, víme, že novorozenci mají bez kontaktu s maminkou chaotické spánkové cykly. Ačkoli spí, jsou vlastně neustále nevyspaní, protože jejich mozek jim signalizuje: “Pozor, máma tu není!”. Jejich spánkové cykly jsou rozházené a zároveň děti upadají do příliš hlubokého spánku, který je pro ně z hlediska možnosti SIDS (náhlého úmrtí) potenciálně nebezpečný.

Co se týče kojení, výzkumy prokázaly, že zavinování dětem neprospívá. Dítě, které spí hlubokým spánkem a je pevně zavinuto, dává najevo signály zájmu o kojení později. Matka, která s ním není v kontaktu, takové signály snáze přehlédne. Zavinované děti podle studií dostávají v porodnici mnohem častěji dokrm, později se vrací k porodní hmotnosti a v budoucnu mají více problémů s kojením, jako je nespokojenost při kojení až jeho úplné odmítání.

Navíc miminko zavinuté ve vrstvách látky je velmi obtížné správně přisát, a to jak vsedě, tak vleže. Správné asymetrické přisátí je přitom základem pro dostatečný příjem mateřského mléka ze strany miminka i pro kojení bez bolesti ze strany maminky.

Chování matky a způsob její péče o dítě je zavinováním také negativně ovlivněn. Podle docentky Ksenie Bystrovy a jejího týmu bylo zjištěno, že “zavinutí dítěte snižuje schopnost matky reagovat na dítě a její schopnost pozitivního afektivního zapojení s dítětem.” Rozdíly v interakci matka – dítě byly patrné i rok po porodu. A to už je skutečně výrazný rozdíl.

Zavinované děti mají prokazatelně zvýšené hladiny stresových hormonů. To, že vypadají klidněji, je jen “zamrznutí”, spavé miminko není fyziologické.

Zavinováním nereagujeme na potřeby dítěte, jen je zakryjeme a zabalíme společně s ním. Zavinutí možná připomíná dělohu a tím i pocit, který zažíval novorozenec v bříšku. Ale chybí tu jedna “maličkost”. A tou je matka.

Čím tedy potřebu zavinování nahradit? Kojením podle potřeb, nošením, houpáním, upokojováním dítěte, společným spánkem, zkrátka co největším kontaktem s novorozencem. Tyto chvíle nic nenahradí a dítěti tím velmi pomáháme pro celý jeho budoucí život.