Nošení a kojení – spojené nádoby

“První dceru jsem odnosila, odkojila, ale nikdy jsem nepraktikovala kojení při nošení. Měla jsem ze všeho určitý respekt,” vypráví maminka Andrea. “Při druhé dceři už mi nezbývalo nic jiného, než to ozkoušet. Protože se několikrát dostanete do situace, kdy potřebujete něco důležitého řešit a zároveň se trefíte do velkého hladu miminka nebo jen potřeby být co nejvíce na blízku mamince. Poprvé jsem kojila, když malá měla tři týdny. Obě jsme si to zamilovaly a přiznávám, že mi tato kombinace již mnohokrát pomohla zvládnout těžkou situaci.”

Nošení a kojení jsou spojené nádoby, jedno podporuje druhé. Není-li dítě v kontaktu s matkou, velmi často nefunguje kojení, a bývá to i naopak. Naopak dítě v kontaktu je ve stavu homeostázy (zregulovaná je jeho termoregulace, dýchání, srdeční činnost, tlak, spánek, rozvoj mozkových propojení a základní pocit bezpečí) a má možnost kojení iniciovat tak často, jak potřebuje. Kojí se v součtu častěji, než dítě, které prospí většinu dne a noci v postýlce nebo kočárku. Maminka, která své dítě nosí na svém těle, také mnohem dříve zachytí jeho signály, kterými se hlásí o své potřeby.

Nošení umožňuje diskrétní kojení a navíc, když dítě usne, můžeme ho nechat navázané na sobě krásně vyspat. Překládání do postýlky velmi často způsobuje probuzení dítěte, jak maminky potvrzují. Nošení tedy kromě uspání umožňuje i regulovat spánek miminka. Miminko tak zažívá přirozené spánkové cykly a vytváří si předpoklady pro dobré spánkové návyky po celý život.

Proč je pro miminko spaní v šátku či nosítku tak vhodné? Nejlepší zvuk na uspávání je tlukot srdce, dech a klidný hlas maminky. To, co dítě zná už z bříška. Vůně maminky a vůně mateřského mléka signalizuje klid a bezpečí. Maminčino tělo hřeje lépe než jakákoli přikrývka. Všechny fyziologické funkce jsou optimálně nastaveny. Dýchání dítěte a maminky se synchronizuje. Jak píše spánková antropoložka Lenka Medvecová Tinková (S láskou o dětském spánku), vzniká tak silná uspávací kombinace – šum, vůně, houpání, těsno, měkoučko, sání a nasycení bříška.

Nošení a kontakt také uklidňuje předrážděnou nervovou soustavu miminka, když je toho na něj zkrátka moc.

V neposlední řadě blízký kontakt zvyšuje tvorbu mléka a vyplavuje hormon oxytocin. Nošení vytváří množství podnětů pro rozvoj mozku dítěte jako je polohocit nebo vnímání pohybu.

Nošení není pro nás cílem, ale je nástrojem péče o miminka, který dokáže naplňovat biologicky dané dětské potřeby. Učí dítě bezpečnému vztahu s maminkou, která naplňuje jeho potřebu bezpečí, blízkosti, uklidnění i nasycení.

Spolu s kojením je nošení skvělým nástrojem pro uspávání. Pomáhá tak mamince fungovat v běžném dni s dítětem a je fyzicky mnohem méně náročné než nošení na rukou. Má mnoho variant a možností. Během toho, jak dítě roste, se mění, ať už četností, délkou nebo polohou dítěte v nosící pomůcce. Více o psychomotorickém vývoji nošeného dítěte jsem psala v tomto článku.

Co když se moje dítě nechce nosit? Tipy pro tuto situaci najdete v tomto článku.

A jak tedy na kojení v nosící pomůcce konkrétně? Podrobné články s videi i fotkami najdete zde: kojení v pevném šátku a kojení v nosítku. A pokud budete potřebovat, neváhejte se na mě obrátit.