Mateřské mléko – tekuté zlato

Mateřské mléko je svým složením jedinečné, obsahuje kolem 4000 látek a bez ohledu na různé marketingové články se ještě výrobcům umělého mléka zdaleka nepovedlo ani přiblížit k mateřskému. Jak to?

Mateřské mléko totiž není jedno jediné mléko. Ale hodně se mění v závislosti na mnoha faktorech. Jiné je ráno a jiné večer, mění se s věkem matky, s počtem předcházejících těhotenství, dle zdraví, podnebí, počasí, podle stravy, podle toho, které prso je při kojení první, během krmení, v průběhu menstruačního cyklu ženy, podle věku dítěte a samozřejmě i každá žena ho má jiné. (Zajímavé je, že mateřské mléko je jiné také pro holčičku a jiné pro chlapečka. Pro holčičku se tvoří mléka více a pro chlapečka méně, ale s více živinami. Je to dáno tím, že ženy a muži mají jiný imunitní systém.) Už jen proto je nemožné mateřské mléko napodobit. V tomto článku se pokusím shrnout, v čem je specificky mateřské mléko jedinečné a proč ho můžeme bez nadsázky nazývat bílým nebo tekutým zlatem.

Kojení ale nepřináší jen výhody spojené se složením mateřského mléka. To by totiž vycházelo z představy kojení jako krmení. Jenže kojení je mnohem víc než příjem mléka. Více o jeho přínosech do života dítěte i matky si můžete přečíst v těchto článcích: Kojení a jeho význam pro dítě, Význam kojení pro maminku.

Umělé mléko, co je vlastně zač?

Umělé mléko je vyrobené z kravského mléka, případně ze sóji. Už z podstaty věci má úplně jiné složení, protože malá telátka a naše děti mají úplně jiné úkoly a jiné potřeby. Sušený prášek umělého mléka je třeba zalít vroucí vodou, aby zničila bakterie, které pro miminka nejsou dobré.

Ale i v mateřském mléce najdeme bakterie, a to i hodně těch “špatných” jako např. streptokok. Jsou tam proto, aby dítěti osídilly jeho střeva, a chránily ho tak před nemocemi. Čím rozmanitější mikrobiom dítě ve střevech má, tím má lepší imunitu, psychické zdraví i zažívání. Mikrobiom je oblast, kterou vědci v poslední době hodně zkoumají a ještě toho mnoho nevíme. Nicméně už teď se ukazuje, že třeba za psychické problémy jako je deprese je více zodpovědný mikrobiom ve střevech než mozek. Takže se správným mikrobiomem lépe zvládáme stres, náročné situace a dokonce máme i větší inteligenci. O některých látkách se v mateřském mléce ještě donedávna nevědělo, proč v něm jsou. A ukázalo se, že jsou tam proto, aby živily specificky bakterie ve střevech dítěte, tedy, že nejsou určeny přímo pro dítě, ale pro jeho bakterie! (Umělé mléko tyto složky vůbec nemá.)

Mateřské mléko také obsahuje živé buňky (udává se, že jedna lžička jich má asi 10 tisíc) a ty se v sušeném instantním umělém mléce nacházet zkrátka nemohou. Některé látky jsou zase termolabilní, takže ani ty nelze do sušeného mléka převést.

S umělým mlékem bychom měli zacházet jako s léky. Ano, jsme rádi, že ho máme. Mnohdy pomáhá a někdy se mu nevyhneme. Ale v praxi je bohužel podáváno často úplně zbytečně. Místo toho, aby se mamince pomohlo s kojením, je dítě už v porodnici dokrmováno. Přitom i jedno jediné dokrmení umělým mlékem v prvních dnech po porodu má svá rizika (např. zvyšuje významně pravděpodobnost cukrovky 1. typu).

Zpátky k telátkům, pro které je kravské mléko určeno. Proč ho výrobci vybrali? Prostě proto, že ho je hodně. Přitom složení má naprosto odlišné. Krávy a lidé mají úplně jiný způsob trávení, jak známo, krávy mají složený žaludek. Úkolem telátka je pást se, být s matkou, klidně stát, sedět a koukat. Proto kravské mléko obsahuje třeba kazomorfiny, které utlumují rozvoj mozku. Během několika týdnů tele zdvojnásobí svou hmotnost a během této doby jsou budovány hlavně kosti a svaly.

Oproti tomu mateřské mléko rozvíjí mozek a hlavně jeho sociální část. Kojené děti proto chtějí častou interakci s matkou, rozvíjí si sociální dovednosti a komunikaci s okolím. Častý kontakt s matkou je pro děti fyziologický. Svou hmotnost zdvojnásobí až během několika měsíců a potřebují živiny spíše pro rozvoj mozku než kostí a svalů.

Tři hlavní složky mateřského a kravského mléka jsou stejné, ale jsou namíchány v úplně jiném poměru, jak ukazuje následující graf.

Kasein je jako tvaroh, syrovátka to, co se vykape. Telátka se totiž rodí s hmotností okolo 50 kg, tedy potřebují bílkovin daleko více (asi třikrát více) než lidská mláďata. V syrovátce jsou obsaženy imunoglobuliny, imunostimulanty i imunosupresiva, která pomáhají naší imunitě.

Kojené děti nepotřebují ke svému vývoji kravské mléko ani v podobě různých mléčných výrobků, ani v podobě mléčných kaší. Ukazuje se, že prospěšnost konzumace mléka byla dříve velmi přeceňována. Současná výživová doporučení už kravské mléko zařazují mnohem méně. U dospělých se přiměřenou konzumací obvykle myslí dvě/tři porce týdně až maximálně jedna, dvě porce denně, ne mléko a mléčné výrobky každý den i k několika jídlům.

A ani nekojené děti po 6. měsíci věku umělé mléko nepotřebují. Různá pokračovací mléka, mléčné kaše a další produkty jsou je výsledky promyšleného marketingu.

Umělé mléko je tvořeno zředěním kravského mléka a přidáním vitamínů a minerálů. Je tedy vhodnější než podávat dítěti přímo kravské mléko, ale není bez vážného rizika.

Jaké je tedy složení mateřského mléka?

Na stránkách MAMILA se píše: “Mateřské mléko poskytuje nutričně hodnotné látky, ale kromě toho i probiotika napomáhající střevní mikroflóře dítěte ve správném fungování, látky pomáhající vyzrávání střeva a dalších orgánů, různé látky a faktory napomáhající správnému rozvoji imunitního systému dítěte a zlepšující jeho schopnost bránit se různým onemocněním a mnohé další mimořádně cenné látky jako kvalitní vitamíny, minerály, bílkoviny a tuky. Zajímavé je, že množství mateřského mléka, které vypije starší dítě, se pravděpodobně významně neliší od množství, které pije měsíční nebo půlroční miminko. “

Největší položkou ve složení mateřského mléka je voda. Ta tvoří 87% mléka, proto například obavy, že dítěti nebude v parném létě mléko stačit a je třeba mu dávat pít vodu, jsou neopodstatněné.

Dále obsahuje mateřské mléko tuky, cukry, bílkoviny (více než 1000 druhů bílkovin, které nelze jiným způsobem vyrobit) a mnoho dalších látek, jak je vidět na grafu výše.

Dále mléko obsahuje vitamíny, minerály, probiotika, prebiotika, peptidy, imunitní buňky a jiné imunitní komponenty.

Složení mateřského mléka se mění a reaguje na potřeby konkrétního dítěte. Proto třeba nedonošené děti, které nedostaly během nedokončeného prenatálního vývoje od maminky potřebné imunitní látky, mají mateřské mléko doslova napěchované těmito látkami.

Z hlediska zdravotního významu uveďme z cukrů např. oligosacharidy (které se starají o mikrobiom ve střevech a v mateřském mléce je jich více než 200 druhů), DHA, ARA, GOS, FOS, molekuly mléčného tuku i látky, které dítě chrání před infekcemi, záněty a zmírňují a zkracují průběh onemocnění. Nedávno vědci zjistili (studie z roku 2018) také to, že nejen, že některé oligosacharidy jsou schopny zabíjet bakterie přímo, ale jsou schopny i fyzicky zničit biofilmy, které bakterie vytvářejí, aby se chránily.

Co se týče tuků, např. doktor Mandel ve své studii z roku 2005 uvádí, že mateřské mléko matek, které kojí více než jeden rok, má významně vyšší obsah tuku a energie v porovnání s mateřským mlékem žen, které kojí kratší dobu. Během dlouhodobého kojení může energie z tuků v mateřském mléce významně přispět k výživě dítěte. Mateřské mléko reaguje na jídlo dítěte, takže když něco v jeho jídle chybí, tyto látky jsou pak přítomny v mléce.

Mateřské mléko obsahuje také hormony. Mimo jiné je to třeba hormon leptin, což je hormon sytosti a hladu, který nám dává informace o tom, zda už máme dost nebo chceme ještě jíst. Vysoká hladina leptinu v organismu signalizuje mozku, že jsme nasycení a máme zastavit příjem potravy. Nízká hladina leptinu vede k hladu a touze po jídle. Kojené děti se proto nemohou mateřským mlékem přejíst (narozdíl od dětí krmených umělým mlékem). To je patrně také jeden z důvodů, proč mají kojené děti výrazně menší sklon k obezitě během celého života.

Skrze mateřské mléko se dostávají do těla dítěte také matčiny hormony, včetně např. hormonu stresu kortizolu. To, jak my se cítíme, děti zrcadlí. Jsou na nás napojeny i hormonálně. (Takže, když máme šíleně rozčílené dítě, nejhorší je rozčílit se taky. Protože pak se spirála roztočí a je to nekonečné. V tu chvíli je důležité zachovat klid a pomalu předat svou hladinu klidných emocí na dítě.)

Mateřské mléko podle výzkumů obsahuje také kmenové buňky. Ty se pak ukládají v těle dítěte a jsou mu k dispozici po celý život, aby se staly buňkami jakékoli tkáně bude potřebovat. Kmenové buňky dokáží vytvářet své vlastní kopie a dokáží se přeměnit na rozličné vyspělé funkční buňky. Kmenové buňky, které dítě získává v mateřském mléce, pronikají do krevního oběhu a dostávají se do různých orgánů, kde poskytují aktivní imunitu. Každé jedno kojení je tedy důležité a je obrovský rozdíl, jestli je dítě kojeno týden, půl roku, dva roky nebo čtyři. Přínosy dlouhodobého kojení tak může člověk pocítit i ve svém stáří. Neskutečné, že?

Způsob volby

V současné době je umělé mléko příliš snadno dostupné a jeho marketing je promyšlený a všudypřítomný. Maminky dětí, které je třeba dokrmovat, proto často ani nevědí, že mají jiné možnosti. Existují banky mateřského mléka i dárcovské mateřské mléko. Mateřské mléko je dokonce zařazeno mezi léky a lze ho dostat i na předpis.

“Výživa dítěte kojením v dětském věku je rozhodující pro zdraví v dospělosti. Zdraví v dospělosti je částečně záležitost genetiky, ale z větší části je ovlivňováno právě tím, co miminko a kojí sní. Podle Světové zdravotnické organizace je nesmírně určujících právě prvních tisíc dní života dítěte. Během tohoto období nesmírně rychlého mentálního a fyzického vývoje by děťátko mělo být kojeno, protože právě kojení mu poskytuje tu výživu, na kterou bylo naprogramováno již od počátku lidstva. Tělo dítěte, všechny orgány v jeho těle a obzvláště jeho mozek jsou nastaveny tak, aby jejich vývoj podmiňovalo, určovalo a modifikovalo mateřské mléko a kojení. Kojení dítěte je tedy dlouhodobá investice do budoucnosti.

Výlučné kojení během prvních 6 měsíců života bez podávání vody či čehokoli jiného má největší potenciál snížit úmrtnost dětí. Je to to nejlepší preventivní opatření pro zdraví dětí. Kojení poskytuje ochranu před respiračními onemocněními, průjmy i obezitou a mnoha dalšími chorobami. Na důsledky nekojení zemřelo na světě v roce 2011 přibližně 804 000 dětí,” uvádí web MAMILA.

Nigel Rollins, jeden z vědců, který pracoval na studii o významu kojení pro prestižní časopis Lancet, na tiskové konferenci v lednu 2016 řekl:

„Neustále narůstá množství důkazů, že ženy, které chtějí kojit, nemají podporu, kterou často potřebují. Toto jsme si uvědomili i díky našemu výzkumnému projektu. Ženy často nemají přístup k přesným informacím a podpoře z důvodu nedostatků ve znalostech a dovednostech zdravotníků. Tradice v rodinách, v okolí či ve společnosti nemají vždy pozitivní postoj ke kojení. … Investice do podpory kojení jsou jen okrajové a zdaleka nepostačující.

Úspěch v kojení do značné míry závisí na zavedení správných postupů při pomoci v kojení ve zdravotnictví, v domácnostech a ve společnosti. Zásadního vlivu takových změn lze dosáhnout, když se tyto změny udělají najednou.

Děti mají na kojení zákonný nárok a kojení představuje zákonnou povinnost státu.

Toto celé není otázkou úspěchu či selhání konkrétních matek. Netýká se to toho, zda vyhraje jedna skupina lidí nebo druhá. Netýká se toho, co se lidem zdá příjemné nebo moderní. Jedná se o přežití a zdraví žen a dětí v současnosti ao zdraví příštích generací.“

V případě problémů s kojením se nebojte říct si o pomoc. Skutečně to stojí za to! Je to jedna z největších investic do zdraví dítěte po celý jeho budoucí život.