Pítka, brčka, náústky, cucáčky a podobné “vychytávky”

“Klaudinka si zhruba od 9 měsíců zamilovala brčka a pila z nich krásně. Vy, jako rodiče nejedlíka, která ani nechce moc pít, jste šťastní, když objevíte něco takového. Jenže pár měsíců na to jsem začala řešit bolestivé ragády (laicky řečeno prasklinky kolem bradavky) a kousání při kojení. Bože, to byla bolest! A tak jsem to musela zkonzultovat s mojí kouzelnou kojící skupinkou a dozvěděla jsem se, že je to způsobeno brčkem,” píše maminka Karol Tišerová ve své knize Máma na3 (str. 74).

V čem je problém? Dítě totiž z brčka saje, a to jiným způsobem, než který používá na prsu. Stejně tak ze všech saviček, náústků a jak se všechny tyto pomůcky nazývají. Dítě má ústa vyplněná jiným způsobem a využívá jiný způsob, také mu to jinak teče. Když se pak tento způsob sání přenese i na prso, dítě ho tahá, případně kouše, a to může být velmi nepříjemné, až extrémní. “Obyčejné brčko a kolik nadělá paseky. Ta bolest byla opravdu nepředstavitelná. Kam se na to hrabou kontrakce. Jako kdyby vám prsa řezali zaživa,” poznamenává svou zkušenost Karol.

Stejný problém pak nastává také u dudlíků, kojeneckých lahví, kojících kloboučků, a také u příkrmových kapsiček nebo nejrůznějších sítěk na ovoce. Kromě negativního vlivu na kojení má dlouhodobé používání těchto věcí také vliv na postavení zubů a celkový tvar ústní dutiny, zvyšuje riziko vzniku zubního kazu a případně přispívá i k problematickému polykání nebo později výslovnosti.

S těmito pomocníky proto zacházejme z rozmyslem a opatrně, nejlépe se jim úplně vyhněme.

A z čeho má tedy malé dítě pít? Z běžného otevřeného kelímku nebo hrnečku. Je jasné, že se to nenaučí hned napoprvé a zpočátku bude možná vylévat víc tekutiny, než kolik jí vypije. Ale to je normální běžný postup učení se. Postupně se dítě naučí pít ze skleničky jako dospělý.