Odhalte tajemství oxytocinu

Marek leží na posteli s rozepnutou košilí a na hrudi má “kůže na kůži” svou dvouměsíční Chloé, pěkně v teple pod peřinou. * Marián se kojí, je do tohoto prožitku naprosto ponořený a něžně hledí na maminku. * Tomáš a Cilka se zamilovaně políbí. * Valérie a Kamila, přítelkyně z dětství, živě klábosí nad sklenkou. Už celou věčnost se neviděly.

Co mají všechny tyto situace vypůjčené z knihy Cesta ke šťastnému dětství společného? Ve všech z nich dochází u obou zúčastněných osob k sekreci hormonu oxytocinu a zaplavení pocitem obrovského štěstí.

Oxytocin patří spolu s endorfiny a serotoninem mezi látky, které nám poskytují pocit uvolnění, pokoje, štěstí, potěšení a radosti ze života. Tyto látky se uvolňují do našeho těla zejména při vztazích plných náklonnosti a vřelosti. Za co všechno je oxytocin zodpovědný a jak souvisí s naším rodičovstvím?

Oxytocin lidské maminky i samice zvířat připravuje na porod (když byl objeven, byl nazván jménem, které vychází z řečtiny a znamená rychlý porod), ale i na mateřskou péči obecně. Ale nejen to – dnes již víme, že působí ve dvou rovinách: Jednak té fyziologické jako je porod a děložní kontrakce a kojení, jednak hraje zásadní úlohu ve všech mezilidských vztazích, a to zejména v těch rodičovských.

Maličké miminko přijímá naši péči zejména přes svou fyzickou stránku. Přestože si z prvních pár let života nic moc nepamatujeme (odborně se to nazývá dětskou amnézií), všechny prožitky se v nás velmi silně vepisují. Ukládají se do nevědomé paměti našeho těla a ovlivňují nás doslova po celý život. Asi nikdo z nás nezpochybňuje, že je dobré trávit s dítětem příjemné chvíle, hodně ho mazlit, hladit a dotýkat se ho (proč ho svou péčí nerozmazlíme, si můžete přečíst v tomto článku). Pojďme to ale teď odborně uchopit a podívat se, co to s tělem dítěte dělá, když u něj dojde k vyplavení oxytocinu.

Kouzelný hormon

Oxytocin je do našeho těla vyplavován ze zadního laloku hypofýzy (a tvoří se v hypotalamu) přímo do krve. V našem těle pak působí na mnoho různých dějů.

Rodičům i dětem přináší potěšení a spouští řetězovou reakci dalších látek. Z nich třeba dopamin zodpovídá za to, že jsme motivovaní a chceme trávit se svým dítětem další čas. Díky těmto procesům nám také čas s dětmi nezevšední a péče o děti nás neomrzí. Vzniká totiž takový kruh – s dítětem se cítíme dobře, vyplaví se nám oxytocin, to vyplaví molekuly přinášející pocit štěstí, který chceme zažívat, a proto toužíme zůstat s dítětem a zažívat tento pocit opakovaně. Čím více se matka s láskou stará o své dítě, tím víc se upevňuje citová vazba a roste schopnost empatie. A naopak – u žen, které prožívají poporodní deprese, byla naměřena nízká hladina oxytocinu.

Oxytocin snižuje stres, mj. tím, že stimuluje činnost parasympatického systému – krevní tlak klesá, svaly se uvolňují, práh bolesti se zvyšuje a tělo je schopné opět věnovat energii k ukládání živin a růstu. Oxytocin také snižuje činnost amygdaly v mozku, čímž zmírňuje reakce strachu a umožňuje nám zažívat důvěru ve vztazích s druhými. Podporuje také spolupráci, altruismus a dokonce schopnost obětovat se pro druhého. Jeho působení je tedy důležité pro celou rodinu nebo skupinu, ve které jsme.

Oxytocin nás učí empatii a pomáhá nám vnímat, jak se naše dítě cítí. Díky němu dokážeme rozluštit výraz očí a tváře a komunikovat s dítětem a rozumět mu, i když ještě neumí mluvit. Oxytocin zlepšuje zapamatování obličejů a učí nás dívat se na lidi s větším soustředěním a intenzitou.

Působí také na naše vzpomínky a šťastné chvíle zaznamanává hluboko do naší paměti. Působí neuroplasticky v těch oblastech, které jsou důležité pro prožívání a sociální vztahy, takže nás učí pružnosti, tak nezbytné pro mezilidské vztahy.

“Oxytocin hraje klíčovou úlohu ve všech aspektech mateřství a v poutu mezi matkou a dítětem: řídí projevy náklonnosti, schopnost utěšování, péči o dítě i samotnou výchovu. Kdykoli se matka se svým dítětem mazlí, hraje si s ním, když ho myje, obléká ho, kojí nebo krmí z láhve, je s ním v láskyplném vztahu a dochází k sekreci oxytocinu, dopaminu, endorfinů a serotoninu,” píše ve své knize Cesta ke šťastnému dětství Dr. Catherine Gueguenová. Naproti tomu separace, fyzické vzdálení dítěte od matky pouto uvolňuje, protože oxytocin se nevyplavuje.

Vliv hladin oxytocinu v dětství, tedy to, jestli jsme ho měli málo nebo hodně, je dlouhodobý. V dospělosti rozhoduje o tom, jak budeme sami schopni pečovat o své děti a udržovat partnerské, rodinné, přátelské a společenské vazby.

A co tatínci? Výzkumy ukazují, že když si s dítětem hrají a starají se o něj, zvyšuje se hladina oxytocinu u mužů stejně jako u žen.

Když to shrneme do pár praktických bodů, tak z výzkumů provedených v tématu oxytocin víme, že:

– Při láskyplném kontaktu rodiče s dítětem se u obou z nich vyplavuje oxytocin.

– Oxytocin pak spouští v těle kaskádu dějů, které mají za následek budování pouta, důvěru ve svět, empatii a vnímavost, pocity štěstí a naplnění a zmírnění stresu a strachu. Dále vedou k motivovanosti takové jednání opakovat a rozvíjet.

– Oxytocin v raném dětství utváří mozek dítěte na celý život a připravuje ho také na rodičovství.

Tak co, už jste si dnes dopřáli dost vyplavování oxytocinu?:-)