“Spát se svou novorozenou dceruškou v jedné posteli bylo úplně přirozené. A pro mě strašně krásné, i když zvykat jsem si musela. Když bylo dceři 5 týdnů a manžel nebyl doma, poprvé jsem ji položila na druhou polovinu postele. Chvilku jsem si lebedila, že se můžu poskládat, jak chci, a mám spoustu místa. Ale už po dvou hodinách se mi začalo stýskat a musela jsem si malou přisunout zpátky k sobě,” popisuje 30letá Klára.
Pro mnoho rodičů je společné spaní s jejich dětmi zkrátka přirozená volba. A to napříč různými kulturami – i když ne všude na světě je společné sdílení lůžka normou, všude se najdou rodiče, kteří k němu tíhnou. Je ale důležité vědět, co je opravdu třeba dodržet, aby společné spaní bylo bezpečné.
Na úvod je důležité říct, že dítěti se něco může stát prakticky kdykoli. Skrytá srdeční vada se může projevit v jeho samostatné postýlce i v posteli s rodiči. Naopak přínosy jako větší intenzita kojení (více viz tento článek) mohou nastat v některých rodinách i jinak. Přesto ale čísla ve výzkumech hovoří docela jasně pro společné spaní.
A z výzkumů také vyplývají zásady bezpečnosti. Zde jsou seřazeny podle důležitosti tak, jak je ve výzkumu popsal tým profesorky Helen L. Ball:
1. Nikdy nespěte s kojenci na pohovce, křesle, houpacím křesle nebo jiném nevhodném povrchu, včetně polštáře.
2. Uložte kojence ke spánku mimo dosah všech osob pod vlivem alkoholu nebo drog.
3. Kojenec by měl spát na zádech.
4. Rodiče spící s dítětem nesmějí být kuřáci, ani pasivní. Oblečení nebo jiné předměty v posteli by neměly být cítit kouřem.
5. Postel by měla být daleko od stěn a nábytku, aby se dítě ve spánku nemohlo nikde zaklínit tělem nebo hlavou.
6. Povrch postele by měl být pevný, bez silných přikrývek, polštářů nebo jiných předmětů, které by mohly způsobit nechtěnou zakrytí hlavy a zadušení.
7. Kojenec by neměl zůstat sám na posteli pro dospělé.
8. Optimální je zaujmutí polohy C („cuddle curl“) s hlavou dítěte naproti prsu dospělého, s nohama a pažemi svinutými kolem dítěte, kojencem na zádech.
Další zásady, které doporučuje např. naše sdružení MAMILA, jsou:
9. Rodiče by neměli být pod vlivem léků na spaní ani extrémně unavení.
10. V posteli by neměla být přítomna domácí zvířata ani starší děti.
11. Rodiče by neměli mít extrémně dlouhé vlasy, do kterých by se dítě mohlo eventuálně zamotat, ani být extrémně obézní.
12. Dítě by nemělo být příliš oblečené ani zavinuté v zavinovačce, aby se nepřehřálo.
Když to shrneme – u maličkého dítěte, které se ještě neumí samo přetáčet, je potřeba zajistit, aby se nemohlo nikde zaklínit ani spadnout a nic mu nebránilo ve volném dýchání. Rodiče musejí být zdraví a jejich vnímání nesmí být ovlivněno žádnými umělými látkami.
Nejbezpečnější (a z hlediska vývoje i kojení) je kontakt kůže na kůži – tzn. maminka vysvlečená do půli těla a miminko do plenky. Pak spolu dokáží ti dva opravdu “komunikovat” na hormonální úrovni, vnímají se, a díky tomu je spaní bezpečnější. Zajímavý je i spánkový cyklus – maminka se přizpůsobí svému dítěti a fáze spánku pak mají sladěné. To znamená, že miminko vlastně maminku nemůže probudit z hlubokého spánku, protože to se ani ono samo neprobudí.
A co když u vás společné spaní (zatím) nejde? Jak připravit podmínky pro to, aby se celá rodina co nejlépe vyspala? S tím vám může pomoci laktační poradkyně.