 “Myslela jsem si, že to bude paráda. A bála jsem se jediného – že se budu doma nudit, vždyť přece miminka skoro pořád spí, ne? To jsem se teda hodně spletla. Zpětně mi připadá šestinedělí jako šílené období, mám ho fakt v mlze. Rozbolavělá prsa, boj s kojením, velmi pomalu se hojící spodek, já neustále v pyžamu, nestíhala se ani vyčůrat, natož vysprchovat! Když mi manžel čtyři týdny po porodu řekl, že by večer zašel s kamarády na pivo, normálně jsem se rozbrečela! Závistí a vztekem, trochu sebelítostí a vzápětí výčitkami, že si přece nemám na co stěžovat, když mám krásné zdravé dítě.” (Anežka) “Během šestinedělí se ve mně mlely pocity, že jsem k ničemu, nic nezmůžu, asi mám slabé mléko, když ho chce pořád. Nechápu, jak to příroda zařídila, že ho tak šíleně trápí prdíky. Ostuda, mám jedno dítě a muž musí přijet domů a uvařit. Nerozumím, proč to miminko nespí. Je nakojený, přebalený, tak co se děje?” (Aneta) |
Jak jste to měly vy? (A co případně příště chcete mít jinak?)
Přijďte si popovídat na podpůrnou skupinku nejen s ostatními ženami, ale i s poporodní dulou a LP Denisou Hodoušovou. V pondělí 6. 11. od 16 do 18 hodin v Palečku se budu opravdu moc těšit!