Jak se děti učí jíst jídlo aneb zavádění příkrmů

“Pediatrička mě nutí k zavádění příkrmů už od 4. měsíce. Děsí mě, že moje dcera bude anemická, pokud jí nedám jídlo. Je to tak?” (Renča)

“Slyšela jsem, že je potřeba u dětí hlavně testovat alergie, to znamená zavádět vždy jednu novou potravinu po třech dnech a sledovat, co se děje, jestli je s tím dítě v pohodě.” (Markéta)

“Nechápu, jak mám Šárce vysvětlit, že příkrm nahrazuje kojení. Dám jí třeba kaši na snídani, k pití vodu a ona se pak chce za půl hodiny nakojit. Vždyť ještě nemůže mít hlad, ne?” (Ema)

Toto je jen několik otázek, které maminky k zavádění příkrmů mají. Už jen ten název (zavádění příkrmů) dává na srozuměnou, že jde o speciální a složitou věc.Rodiče jsou často dezorientovaní, mají starost o výživu svých dětí a chtějí udělat vše správně tak, aby dítě mělo jídlo rádo, nemělo alergie, mělo dostatek všech živin a prospívalo. V následujícím článku se chci na tuto problematiku podívat v kontextu kojení a v kontextu vědecky podložených informací. Moc případně doporučuji  tuto online přednášku, kterou si můžete za malý poplatek vyslechnout. Dozvíte se v ní komplexní informace a získáte nový a jasný pohled, jak na to.

Tak především nejde o nic jiného než o to, že dítě se postupně kromě mateřského mléka učí jíst jídla, která bude jíst po celý život a která jsou v jeho kultuře a rodině běžná. Čas k tomu s jídlem začít je orientační a u každého dítěte může být trochu jiný. Bývá kolem ukončeného 6. měsíce. Podle čeho se orientovat? Podle zájmu dítěte. Pokud o jídlo jeví zájem, můžete mu dát ochutnat ze svého talíře i dříve nebo později. Nemá smysl mu jídlo nutit, pokud o něj zájem nejeví, ani mu ho odpírat, pokud ochutnat chce. Začít s jídlem je zkrátka vývojový milník, kterého každé dítě dosáhne.

Pokud se dítě normálně kojí a prospívá, není důvod, proč u něj jídlo zavádět dříve, než se o ně začne samo zajímat. Anémie mu nehrozí, protože mateřské mléko obsahuje dostatek železa a navíc ve skvěle vstřebatelné formě. Dokonce obsah železa v mléce nezávisí na složení stravy matky.

Naopak pokud dítě není kojeno nebo je dokrmováno, můžeme u něj zavést jídlo už od ukončeného 4. měsíce. Je vhodnější mu podávat vysokokalorické jídlo než instantní umělou výživu.

Co dítě může jíst?

Okolo prvních jídel panuje u nás celá řada mýtů. Rodiče jsou z toho někdy nervózní a ve snaze nic nepokazit podávají dítěti (například) několik prvních měsíců jen vařenou rozmixovanou mrkev a trápí se tím, že dítě o ni moc nemá zájem.

Dítě do 1 roku věku jí relativně málo, jelikož hlavním zdrojem potravy pro něj zůstává mateřské mléko. Proto umožněte dítěti ochutnávat z vašeho talíře, pokud o to jeví zájem. Není třeba řešit ani příjem soli a podávat mu jen nesolenou a nekořeněnou rozmixovanou zeleninu. Ta je chuťově nevýrazná, nijak moc kalorická a děti ji často odmítají.

Malé dítě může být u stolu s ostatními členy rodiny nebo jíst jindy a jinak. Neexistuje nějaký časový rozvrh, pořadí zaváděných jídel (pokud k tomu neexistuje speciální důvod) nebo správný věk pro konkrétní potraviny.

Začátek jídla našeho dítěte může být případně pro celou rodinu příležitostí začít jíst zdravěji. Třeba méně solit, omezit smažená jídla apod. Dítě může jíst dle svého zájmu cokoli. Často má velký zájem právě o to, co jedí ostatní členové rodiny. Umožněte mu to.

“Mimochodem, kaše (obzvláště ty drahé instantní, kupované), nejsou pro dítě žádnou nezbytností – a navíc některé z nich obsahují umělé mléko, které kojené dítě nepotřebuje. Kaše lze uvařit doma z různých obilovin (rýže, kukuřice, ovesné vločky, pohanka, proso atd.), případně můžete na večeři dát miminku cokoli jiného, ​​co byste běžně na večeři jedli,” uvádí web MAMILY.

A co zmiňované alergie? Opatrná doporučení vycházejí z představy, že každé dítě může být alergické na všechno ze seznamu potenciálních alergenů. Pokud k tomu není důvod, neměli bychom jídlo omezovat. Mnohé tyto rady jsou bezdůvodně opatrné a omezující.

Jídlo nenahrazuje kojení

Kojení a jídlo si nekonkurují. Jsou to dvě různé věci a jak víme, kojení není jen jídlo, ačkoli příjem mateřského mléka skutečně pokrývá velkou část výživových potřeb dítěte, v mladším věku i celé jeho výživové potřeby. Proto můžete zkoušet s dítětem jíst běžné jídlo a neomezovat u toho kojení. Je v pořádku, že dítě se chce kojit hned po snídani nebo kdykoli jindy, stále platí, že kojení by se mělo řídit především potřebami dítěte a ne tabulkami, hodinkami nebo čímkoli jiným.

Kojení nemá být postupně nahrazováno jídlem. Jedním z mýtů mezi rodiči třeba je, že když se dítě hodně kojí (např. kolem 1 roku věku), jí kvůli tomu málo jídla. A že je proto žádoucí kojení omezit, aby dítě začalo jíst. Jenže představte si, že by nějaké dítě jedlo jen chleba. Byli byste v tom případě za to mu chleba sebrat, aby začal jíst i něco jiného? Nebo byste se spíše snažili mu k chlebu pomalu něco přidávat? Navíc kojení pro dítě znamená i další věci jako např. pomoc s imunitou, uklidnění, uspání, kontakt s maminkou, stimulace mozku apod. (více o tom v tomto článku).

Jídlo by mělo být radost

Dítě by si mělo jídlo užívat, brát si ho do rukou, poznávat jeho texturu, chuť, vůni, barvu… Nefunguje dítěti jídlo nutit, tlačit na něj, dát mu jídlo do pusy nenápadně, když se nedívá apod. Pokud dítě jíst nechce, nenuťte jej.

Pokračujte v kojení, jak dítě potřebuje, a dávejte dítěti jídlo, které má rádo. Jídlo nemá být strašák a stres, ale příjemná věc. Nenechme se proto ani my dospělí svazovat strachem, ale pojďme si to s dítětem užívat. Konzistenci jídla, jeho typ a množství přizpůsobme zájmu svého dítěte. Ono se teprve učí jíst, tak mu nechme jeho čas a využijme jeho chuti objevovat nové věci v době, kdy má ono samo zájem.Pořád nějak tápete? Zkuste tento komplexní online seminář nebo se domluvte na individuální konzultaci.