Proč nosit své dítě

“Syn byl hodně uplakané miminko, které špatně usínalo, jen díky nosítku jsem ho mohla uspat a jen díky nosítku jsem s ním mohla jít ven. V kočárku nevydržel (změna nastala, až když jsme přešli na sporťák). Dceru jsem nosila mnohem dříve než syna a také si nošení užívá,” popisuje jedna z maminek v internetové diskusi.

Nošení dětí se zdá být novodobým trendem, v očích našich maminek a babiček je to někdy trochu výstřednost. Ale opak je pravdou. Kočárky jsou s námi asi 200 posledních let a po tisíciletí předtím všichni své děti nosili. Mělo to své jasné důvody.

První a nejpodstatnější věcí, kterou je třeba si uvědomit, je to, že nošení není cíl. Je to prostředek ke kontaktu s miminkem, k uspokojování jeho potřeb a zároveň k větší svobodě pro maminku, která přirozeně nezvládne celý den nosit dítě na rukou. Podle Dr. Searse je nošení jedním z prostředků vztahové výchovy (attatchement parenting). Dítě je zvyklé z břicha na nějaké fungování. Když mu ho příliš změníme, bude to pro něj šok. Více o potřebách novorozenců jsem psala např. v tomto článku.

Maminka potřebuje žít svůj život i nadále, když se jí narodí dítě. A zároveň ho sladit s potřebami miminka. K tomu je nošení skvělým nástrojem.

Nošení je biologická norma daná od přírody. Fungují takto ostatní nošenci ve zvířecí říši a fungovali tak i naši lidští předci. Postýlka a kočárek není biologická norma.

Nošení je různorodé a jednoduché, naučí se ho každý.

Cílem nošení je spokojenost maminky i miminka, proto vždy učím nošení v souladu s potřebami konkrétních lidí.

Nošení musí být pohodlné pro oba – maminku i dítě. A pro optimální vývoj miminka je samozřejmě potřeba dodržet správnou polohu. Ale dovolím si to tady napsat – i nedokonalý úvaz v šátku je pro miminko lepší, než když není v kontaktu s maminkou vůbec.

Jak tedy vypadá to správné, tzv. ergonomické nošení?

Při nošení novorozence navozujeme polohu podobnou poloze, kterou dítě zaujímalo v matčině břiše.

Miminko má přirozeně polohu písmena C, když se narodí, je jakoby schoulené. Během vývoje se jeho páteř změní na dvakrát prohnuté S – tak máme páteř i my dospělí. Je proto potřeba respektovat páteří dítěte i při nošení. Schoulení miminka proto nekorigujeme a miminko nenarovnáváme. 

Pokrčená kolínka dítěte by měla být výše než zadeček. Při pohledu na záda miminka je to tvar písmene M (viz obr.). Kyčelní kloub miminka je tak v pouzdře, a proto je správně centrovaný. Páteř není nepřiměřeně zatížená, jako kdyby dítě sedělo. I u nožiček miminka platí, že je neroztahujeme uměle – každé dítě má rozsah trochu jiný a my opět respektujeme, jak to naše dítě má. Nosítko nebo šátek je roztažené od kolínka ke kolínku dítěte.

Novorozenec ještě neumí dobře držet hlavičku, je potřeba mu ji správně fixovat.

Zakřivení páteře dítěte, síla svalů, dovednosti i stavba těla se dětem během prvního roku rychle vyvíjí.

I v současné době vídám na ulicích děti v tzv. visítkách. Jsou obvykle otočeny čelem od maminky a nohy jim dolů visí. Nejsou tedy ve tvaru M nebo v žabičce, chcete-li, a jejich kyčelní kloub je mimo kloubní jamku. Páteř se nepřiměřeně namáhá, dítě visí za rozkrok. Nošením dětí ve visítkách neboli klokankách jim křivíme záda, zaděláváme na problémy v pozdějším věku a deformujeme kyčle. V neposlední řadě miminko vystavujeme takovému množství vjemů, na které vůbec není připravené. A narozdíl od ergonomického nosítka, kdy je dítě otočené obličejem k rodiči, mu bereme možnost schoulit se a odpočinout si, když už toho na něj bude moc.

Na výběr nosící pomůcky je opravdu třeba dát pozor.

Jaký přínos má tedy nošení pro maminku a miminko?

  • Nošení mamince zjednoduší život. Bude mít volné ruce a může se pohybovat.
  • Nošení podporuje kojení, kontakt zvyšuje tvorbu mléka a dítě má k mléku přístup. Vůně matčiných prsou ho k tomu láká.
  • Správný úvaz podporuje dobré držení těla maminky. Po porodu podporuje zavinování dělohy a posiluje svaly pánevního dna.
  • Nošení / úzký kontakt podporuje vyplavování oxytocinu a buduje vztahovou vazbu tak důležitou pro správný vývoj dítěte.
  • Ve správném úvazu se dá krásně a diskrétně nakojit, dítě u toho obvykle usne a může pokračovat ve spánku při nepřerušovaném kontaktu s maminkou.
  • Maminka se lépe naučí číst potřeby dítěte, když je s ním v takto úzkém kontaktu. Pozná, kdy je miminko unavené, kdy chce kojit nebo se vykakat.
  • Děti, které jsou hodně nošené, se v průměru vyvíjejí o něco rychleji než nenošené.
  • Děti v kontaktu mají dobré spánkové cykly a zdravé spánkové návyky.
  • Nošené děti méně pláčou.
  • Dítě v kontaktu s maminkou (ideálně i kůže na kůži) je v nejlepším možném prostředí pro svůj vývoj. Více v článku o kontaktu kůže na kůži.

Pokud s nošením stále váháte, přečtěte si článek o nejčastějších obavách rodičů z nošení. A pokud potřebujete osobní pomoc, jak s nošením začít, jakou pomůcku zvolit a jak dítě do šátku navázat nebo dát do nosítka, neváhejte kontaktovat nejbližší poradkyni při nošení.