Máš pocit, že vaše miminko spí mnohem méně než děti kamarádek? Že se vzbudí s pláčem při sebemenším šustnutí, nebo že se vždycky vteřinu po probuzení rozpláče stylem “chci prso a před pěti minutami bylo pozdě”? Možná jsi už slyšela rady o tom, že ho máš nechat vyplakat nebo být přísnější.
Pravdou ale může být, že máš doma vysoce citlivé dítě. Těchto dětí je v populaci zhruba 20 % a jejich citlivost není výsledkem výchovy – je to vrozený temperament. Jejich nervová soustava je zkrátka nastavena tak, že vnímá svět mnohem intenzivněji.
Jak poznat vysoce citlivé miminko?
Mozek těchto dětí zpracovává obrovské množství podnětů. Vnímají každou změnu teploty, intenzitu světla i náladu v místnosti.
Problémy se spánkem: Často spí méně a snadno se vyčerpají. I ve spánku jejich mozek intenzivně pracuje a zpracovává zážitky z celého dne, což vede k častému buzení.
Rychlé přetažení: Hranice mezi „jsem v pohodě“ a „jsem úplně hotový“ je u nich velmi tenká. Čekat, až dítě samo „odpadne“, u nich nefunguje – obvykle se dříve přetáhnou a pak nemohou zabrat vůbec.
Okamžitá potřeba reakce: Potřebují, aby rodič reagoval hned. Ne proto, že by byly „rozmazlené“, ale proto, že jejich vnitřní nepohoda je pro ně zaplavující.
Specifické chutě a nálady: Často potřebují krmit častěji, aby se předešlo spirále únava + hlad, ze které se samy neumí dostat. Pokud už jí jídlo, mohou mít velmi jasný názor na to, co chtějí, a co zase ne.
Kojení jako kotva v rozbouřeném moři
Pro vysoce citlivé děti je kojení nesmírně důležité. Není to jen o jídle. Je to nástroj, který jim pomáhá uklidnit hormony, zastavit se a doslova vypnout okolní svět. U prsu si tyto děti konečně odpočinou od přívalu vjemů.
Tip pro vás: Pokud se vaše děťátko nechce přisát nebo je u kojení neklidné, přestože víte, že by teď kojení potřebovalo, bývá to často známkou přehlcení. V takovou chvíli pomůže ticho, tma a vaše trpělivost. Tlak a nucení u těchto dětí vyvolávají jen větší odpor.
Jak přežít a podpořit své dítě (i sebe)
Být rodičem vysoce citlivého dítěte je často vyčerpávající. Musíš být neustále „ve střehu“ a sledovat první známky únavy nebo hladu. Tady je pár tipů, které by se ti mohly hodit.
Vezmi si uspávání jako svůj úkol – nečekej na únavu, aktivně hlídej bdělá okna a pomáhej miminku se zklidněním (kojení, masáže, koupel).
Okolí nech stranou – často budeš muset obhajovat svůj přístup před babičkami nebo okolím. Pamatuj prosím, že ty znáš své dítě nejlépe. Pokud potřebuje klid místo další návštěvy, dopřej mu ho.
Vnímej, jak s dítětem komunikuješ – vysoce citlivé děti vyčerpává i silný tlak na cokoli, vyhrožování (spapej to jídlo nebo nejdeme od stolu) nebo i přehnaná chvála. Mluv k dítěti jemně a autenticky, buď v tom s ním.
Nezapomínej na sebe – abys mohla být citlivým přístavem pro své dítě, musíš mít z čeho brát. Hlídej si vlastní hlad, únavu a hranice.
Jako dárek jsem pro tebe vytvořila speciální checklist – První pomoc při přehlcení citlivého dítěte. Stáhnout si ho můžeš zdarma zde:
Co nás čeká, až vyrostou?
Vysoká citlivost nemizí, jen se mění její podoba. Starší děti mohou hůře snášet hluk ve školce, nespravedlnost nebo změny v plánu. Často mají přesnou představu o tom, jak mají věci vypadat, a jsou frustrované, když se jim nedaří ji naplnit.
Dobrou zprávou je, že čím jsou starší, tím lépe se se svou citlivostí učí pracovat. Místo přísnosti jim pomůže naučit se metody zklidnění – mohou mít třeba „uklidňující koutek“ pod stolem nebo si říct o intenzivní masáž (silný dotek jim pomáhá uvědomit si své tělo a přebít přemíru vjemů).
Každé dítě je jedinečné
Přijmout své dítě takové, jaké je, a nesnažit se ho „předělat“ na méně citlivé, je ten největší dar, který mu můžeš dát. Tvoje citlivá reakce mu pomáhá dozrát v sebevědomého člověka, který svou vnímavost a empatii jednou využije jako svou největší přednost.
Zaujalo tě toto téma? Máš pocit, že vaše miminko patří mezi těchto 20 %? Budu ráda, když se spojíme!