Kojení je základním kamenem zdraví dítěte, poskytuje mu všestrannou výživu a imunitní podporu. Mnohem méně se však hovoří o jeho zásadním významu pro zdraví matky. Nejde jen o rychlejší zotavení po porodu nebo budování silného pouta a vztahové vazby – i když jde o zásadní věci. Rozsáhlé vědecké studie a metaanalýzy dnes jednoznačně potvrzují, že kojení je také rozhodující a účinný aktivní nástroj, který má žena k dispozici pro aktivní snížení svého celoživotního rizika vzniku některých typů rakoviny. Tento článek se zaměřuje na vědecky podložená fakta, která odhalují, jak tento proces funguje jako ochranný mechanismus v prevenci onkologických onemocnění.
Jak souvisí kojení s rakovinou
Statistické důkazy o ochranném účinku kojení jsou přesvědčivé a pocházejí z desítek rozsáhlých studií provedených po celém světě, které zahrnují statisíce žen. Nejedná se o pouhé domněnky, ale o měřitelný a opakovaně potvrzený efekt na ochranu před vznikem rakoviny. Kojení zásadním způsobem chrání ženy před dvěma nejčastějšími typy gynekologických nádorů – rakovinou prsu a rakovinou vaječníků.
Rakovina prsu
Rakovina prsu je nejčastější druh rakoviny, se kterým se ženy setkávají, a kojení je opatření, které ho dokáže výrazně ovlivnit. Souvislost mezi kojením a sníženým rizikem rakoviny prsu je dokonce jedním z nejlépe zdokumentovaných preventivních efektů. Rozsáhlá metaanalýza, která zahrnula data z téměř stovky studií a analyzovala 98 různých odhadů rizika, ukázala, že ženy, které někdy v životě kojily, měly o 22 % nižší riziko vzniku rakoviny prsu ve srovnání s ženami, které nikdy nekojily (Chowdhury et al., Acta Paediatrica, 2015).
Klíčovým faktorem je délka kojení. Ochrana se zvyšuje s každým dalším měsícem:
- Kojení po dobu kratší než 6 měsíců snižuje riziko o 7 %.
- Kojení po dobu 6 až 12 měsíců snižuje riziko o 9 %.
- Kojení po dobu delší než 12 měsíců poskytuje nejvýznamnější ochranu a snižuje riziko o 26 %.
Tato čísla mají reálný dopad na veřejné zdraví a na zdraví žen. Analýza citovaná v časopise European Journal of Midwifery odhaduje, že pokud by ženy v rozvinutých zemích kojily v průměru o šest měsíců déle, vedlo by to v populaci žen k 5% poklesu ročního výskytu rakoviny prsu. Při kojení delším než 12 měsíců by tento pokles mohl dosáhnout až 11 % (Dimou et al., European Journal of Midwifery, 2019). Takovýto významný pokles výskytu rakoviny prsu má i ekonomické dopady nebo dopady na zátěž zdravotní systému.
Rakovina vaječníků
Ochranný vliv kojení se neomezuje pouze na prsní tkáň. Stejně významné důkazy existují i pro rakovinu vaječníků, která je jedním z nejzávažnějších gynekologických onkologických onemocnění. Systematický přehled (Chowdhury et al., Acta Paediatrica, 2015) potvrdil, že ženy, které někdy v životě kojily, mají o 30 % nižší riziko tohoto onemocnění.
I zde platí, že čím déle žena kojí, tím je ochrana zásadnější:
- Kojení po dobu kratší než 6 měsíců je spojeno se snížením rizika o 17 %.
- Kojení po dobu 6 až 12 měsíců snižuje riziko o 28 %.
- Kojení po dobu delší než 12 měsíců vede k nejvýraznějšímu snížení rizika, a to o 37 %.
Tato data jasně ukazují, že kojení představuje významný ochranný faktor proti dvěma typům rakoviny, které celosvětově postihují miliony žen.
Ochrana i pro ženy s genetickou zátěží, BRCA1 a BRCA2
Některé ženy mají vrozenou genetickou predispozici k rakovině prsu a vaječníků kvůli mutacím v genech, nejčastěji BRCA1 a BRCA2. Tyto mutace výrazně zvyšují jejich celoživotní riziko onemocnění. I pro tuto vysoce rizikovou skupinu může kojení představovat pozitivní faktor. Studie publikovaná v European Journal of Midwifery zjistila, že ženy s mutací genu BRCA1, které kojily déle než jeden rok, měly o 45 % nižší riziko vzniku rakoviny prsu ve srovnání s nositelkami stejné mutace, které nekojily (Dimou et al., European Journal of Midwifery, 2019).
Podobný ochranný efekt byl u žen s mutací genu BRCA2 prozkoumán zatím méně. Některé studie (Kotsopoulos et al. Gynecology Oncology, 2020 a Babic et al. JAMA Oncology. 2020) už ale ukazují, že i v tomto případě má kojení ochranný efekt. Ženy, které kojily, měly v těchto studiích o 23 procent nižší riziko rakoviny vaječníků.
Nové poznatky: Kojení po prodělané léčbě je bezpečné
Aktuální data prezentovaná na kongresu Evropské společnosti pro klinickou onkologii (ESMO 2024) přinášejí zásadní průlom v pohledu na bezpečnost kojení u žen, které již rakovinu prsu prodělaly, a to včetně nositelek mutací BRCA1 a BRCA2. Rozsáhlá mezinárodní studie sledující téměř 5 000 žen s těmito genetickými mutacemi potvrdila, že kojení nezvyšuje riziko návratu onemocnění ani vznik nového nádoru. Po průměrně sedmiletém sledování nebyl mezi matkami, které kojily, a těmi, které nikoliv, zaznamenán žádný rozdíl v počtu recidiv. Tyto výsledky pomáhají bořit mýty o rizikovosti hormonálních změn při kojení a potvrzují, že i ženy po onkologické léčbě mohou bezpečně otěhotnět a kojit.
Jaké mechanismy stojí za ochranou kojením?
Statistické souvislosti mezi kojením a nižším rizikem rakoviny nejsou náhodné. Jsou podpořeny konkrétními a odůvodněnými biologickými procesy, které probíhají v těle matky během období kojení. Vědci identifikovali dva hlavní mechanismy, které vysvětlují tento ochranný efekt (Chowdhury et al., Acta Paediatrica, 2015):
Prvním z nich jsou hormonální změny. Protože kojení automaticky potlačuje ovulaci a vede k delšímu období bez menstruačního cyklu (tzv. laktační amenorea). Tím se snižuje celková celoživotní expozice ženy hormonům, jako je estrogen. Nižší hladiny estrogenu jsou přímo spojeny se sníženým rizikem vzniku hormonálně citlivých nádorů, mezi které patří většina případů rakoviny prsu a vaječníků. V podstatě jde o to, že čím méně ovulačních cyklů žena za život prodělá, tím méně jsou její tkáně stimulovány hormony, které mohou podporovat růst nádorových buněk.
Druhým mechanismem jsou změny v prsní tkáni. Během těhotenství a období kojení prochází prsní tkáň procesem finální diferenciace neboli „dozrávání“. Buňky mléčné žlázy se plně vyvinou pro svou funkci – tvorbu mléka. Tento proces má i ochranný vedlejší účinek: zralé, plně diferencované buňky jsou méně náchylné k přeměně na buňky nádorové. Kojení tak nejen plní svou biologickou funkci, ale zároveň „uzamyká“ buňky prsu ve stabilnějším a odolnějším stavu.
A co samotné složení mateřského mléka? Jedním z nejpozoruhodnějších mechanismů, kterými aktivně bojuje proti rakovině pro novou generaci kojených dětí, je přítomnost proteinového komplexu známého pod zkratkou HAMLET (Human Alpha-lactalbumin Made Lethal to Tumor cells). Tento komplex, objevený švédskými vědci na univerzitě v Lundu, vykazuje unikátní schopnost selektivně vyhledávat a likvidovat nádorové buňky, zatímco ty zdravé ponechává zcela nepoškozené. Mechanismus jeho účinku je fascinující svou přímočarostí: komplex proniká přes buněčnou membránu až do jádra a mitochondrií buňky, kde aktivuje přímo řízenou a nezánětlivou „sebevraždu“ buňky. Mateřské mléko tak dokáže rozpoznat nebezpečné buňky a eliminovat je dříve, než se stihnou rozvinout v nádorové onemocnění. Podle aktuálních zjištění dokáže HAMLET působit proti 40 druhům rakoviny, včetně rakoviny vaječníků a prsu.Toto představuje pro kojené děti významný faktor v prevenci rakoviny.
Popsané biologické mechanismy představují elegantní příklad evoluční medicíny. Smutným faktem ale je, že proti této biologické ochraně dnes stojí systém, který fyziologii nepodporuje: proti kojení stojí sofistikovaná reklamní a marketingová mašinérie s miliardovým rozpočtem.
Jak je možné, že se o kojení a rakovině tak málo mluví?
Ačkoli je význam kojení pro zdraví ženy i pro zdraví dítě jednoznačně prokázán a akceptován vědeckou komunitou, čelí ženy po celém světě systematickému a promyšlenému tlaku ze strany výrobců komerční umělé výživy. Jak odhalila přelomová série článků v prestižním lékařském časopise The Lancet v roce 2023, toto odvětví s ročními tržbami přes 55 miliard dolarů používá sofistikovaný marketingový systém k podkopání důvěry žen v kojení a maximalizaci svých zisků, a to na úkor veřejného zdraví. Nejde přitom o jednoduché a odhalitelné způsoby propagace – jde o podsouvání myšlenek typu: “na kojení je příliš velký tlak”, “aby se nekojící ženy necítily špatně”, “zastánci kojení o nekojících ženách říkají, že jsou špatné matky”, “a co ty ženy, které nemohly kojit?”.
Výrobci umělé výživy používají propracované taktiky, aby přesvědčili rodiče, že jejich produkty jsou nezbytné i v situacích, kdy ve skutečnosti potřebné nejsou. Tyto strategie se zaměřují na emoce, nejistotu a touhu rodičů poskytnout dítěti to nejlepší (Rollins et al., The Lancet, 2023):
Marketing a reklama záměrně zveličuje a patologizuje běžné projevy kojenců, jako je pláč, spánek, usínání a probouzení nebo plynatost. Tyto normální stavy prezentuje jako „problémy“, na které okamžitě nabízí „vědecké řešení“ v podobě speciálních a dražších umělých mlék (např. „anti-refluxní”, „comfort“, „sensitive“).
Komerční umělá výživa je propagována nepodloženými tvrzeními, která se snaží napodobit to, co standardně obsahuje mateřské mléko. Běžně se používají termíny jako „Neuro“, „IQ“ nebo „Advanced IQ+“, které naznačují podporu inteligence. Intervenční studie a systematické přehledy přitom neprokázaly žádný přínos složek přidávaných do komerční umělé výživy na studijní výsledky nebo dlouhodobé kognitivní schopnosti dětí.
Kojení je v reklamách často implicitně vykreslováno jako bolestivé, nejisté, nepředvídatelné, nepohodlné, omezující a „antifeministické“. Naopak komerční umělá výživa je prezentována jako moderní a osvobozující volba, která umožňuje ženám vrátit se dříve do práce a zapojit do krmení i partnery, čímž se obchází skutečné řešení – podpora žen v pracovním životě a v rodině.
Digitální manipulace a psychologický nátlak
S rozvojem technologií se marketing přesunul do online prostředí, kde je ještě agresivnější, těžko identifikovatelný a hůře regulovatelný. Zpráva Světové zdravotnické organizace (WHO, 2023) odhalila moderní digitální strategie, které obcházejí Mezinárodní kodex marketingu náhrad mateřského mléka (WHO). Kodex je soubor norem, který omezuje propagaci komerční umělé výživy, lahví a dudlíků s cílem chránit kojení. Zakazuje reklamu na tyto produkty směrem k veřejnosti, rozdávání vzorků a propagaci ve zdravotnických zařízeních, aby se zabránilo odrazování od kojení. Současné digitální strategie identifikuje Rollins et al., The Lancet, 2023 tyto:
Těhotné ženy a čerstvé matky jsou online pečlivě sledovány. Jejich vyhledávání, aktivita v těhotenských aplikacích nebo členství ve facebookových skupinách se stávají daty, která jsou využita k doručení personalizované reklamy ve chvílích jejich největší zranitelnosti.
Placení influenceři na sociálních sítích prezentují používání umělé výživy jako normální a žádoucí. Vytvářejí iluzi autentického doporučení od důvěryhodné osoby, přičemž často jde o skrytou a neregulovanou reklamu.
A konečně: Marketing cílí na strach a nejistotu rodičů. Prémiové a dražší produkty jsou prodávány jako způsob, jak si „koupit“ klid a pocit, že pro své dítě dělají to nejlepší. Tím se vytváří psychologický tlak, který může vést k pocitu selhání a viny.
Reklama na komerční umělou výživu zneužívá emočně nabité negativní příběhy influencerek, které nezažily takovou pomoc s kojením, která by jim umožnila zvládnout těžkosti s kojením a které následně místo informací o fungování kojení, prezentují komerční umělou výživu jako záchranu a vykoupení. Emocionální příběh tak podsouvá poselství, že trápení s kojením je zátěží a komerční umělá výživa chrání duševní zdraví vyčerpaných žen.
Proč na tom záleží?
Cílem těchto marketingových a reklamních strategií je jediné: narušit sebedůvěru žen v jejich schopnost kojit a nasměrovat je k nákupu komerčních produktů. Tímto způsobem jsou ženy a jejich děti systematicky připravovány o zásadní zdravotní efekty kojení – od podpory rozvoje mozku a imunity dítěte až po duševní zdraví a významný efekt v oblasti různých druhů rakoviny u matky. Každá žena, která je marketingem a reklamou přesvědčena, aby řešila těžkosti s kojením podáním komerční umělé výživy a v konečném důsledku kojení předčasně ukončila, není jen dlouhodobou zákaznicí – je to žena, jejíž osobní riziko rakoviny prsu a vaječníků se statisticky zvyšuje. Propagační strategie výrobců komerční umělé výživy popsané výše se tak přímo zaměřují na to, aby vymazaly oněch 26 % či 35 % sníženého rizika, které by žena mohla získat kojením delším než jeden rok. Jak uvedl editoriál časopisu The Lancet již v roce 2016, komerční zájmy nadnárodních společností mají na úspěšnost kojení po celém světě „katastrofální důsledky“.
Vaše zdraví, vaše volba, vaše právo na informace
Kojení je mnohem víc než jen způsob výživy dítěte. Je to účinný, vědecky prokázaný a hlavně fyziologický nástroj, kterým může žena aktivně snížit své celoživotní riziko onemocnění rakovinou prsu a vaječníků i jiných druhů rakoviny. Každý měsíc kojení se počítá a přispívá k budování odolnějšího zdraví.
Cílem tohoto článku je posílit právo všech žen na přístup k objektivním, úplným a nezkresleným informacím, které nejsou ovlivněny masivními komerčními zájmy výrobců umělé výživy. Rozhodnutí o kojení či nekojení by mělo být založeno na faktech, ne na marketingových manipulacích. Je naší společnou odpovědností chránit veřejné zdraví, dát ženám nástroje, aby mohly kojit, podporovat kojící ženy a postavit se agresivnímu marketingu, který staví zisk nad zdraví žen a dětí.
Zdroje:
- Chowdhury, R. et al. (2015). Breastfeeding and maternal health outcomes: a systematic review and meta-analysis. Acta Paediatrica.
- The Lancet (2016). Breastfeeding: achieving the new normal. The Lancet.
- Rollins, N. et al. (2023). Marketing of commercial milk formula: a system to capture parents, communities, science, and policy. The Lancet Breastfeeding Series.
- Dimou, S. et al. (2019). The contribution of breastfeeding to the prevention of breast cancer. European Journal of Midwifery.
- Kotsopoulos J., Gronwald J., McCuaig J. et al. (2020) Kojení a riziko epiteliálního karcinomu vaječníků u žen s mutací BRCA1 nebo BRCA2. Gynecology Oncology.
- Babic A., Sasamoto N., Rosner B. et al. (2020) Souvislost mezi kojením a rizikem rakoviny vaječníků. JAMA Oncology.
- Håkansson A., Zhivotovsky B., Orrenius S., Sabharwal H., Svanborg C. (1995) Apoptosis induced by a human milk protein.