„Došla jsem do fáze, kdy se cítím velmi svázaná dětmi a kojením. Hrozně mě omezuje, že se svým mužem nemůžu jet nikam třeba jen na víkend, protože mi na prsu pořád visí malá přícucka. Myslíte, že by moje dcera, které je rok a deset měsíců, vydržela jednu nebo dvě noci beze mě? Já už nevím, jak to udělat, abychom byli s manželem spolu. Vidím, že náš vztah tím už velmi trpí. Jak to udělat, abych nemusela hned odstavovat? Zvládne to ona a zvládnou to moje prsa? Jsem už úplně hotová…“
Tenhle upřímný vzkaz, který nedávno proběhl jednou internetovou diskusí, mluví z duše desítkám žen.
Zná to skoro každá máma, která kojí batole. Miluješ ho, udělala bys pro něj první poslední, ale občas sedíš na gauči, partner je na druhé straně místnosti a v tobě to vře. Cítíš se svázaná, unavená a máš pocit, že tvé tělo už snad ani nepatří tobě. Touha sbalit si kufr a prostě na víkend „vypadnout“ do klidu je naprosto přirozená a lidská. Neznamená to, že jsi špatná. Znamená to jen, že jsi unavená žena, která potřebuje dobít baterky a pečovat o partnerský vztah, který pod tíhou každodenní péče o děti často trpí nejvíce. Dobrá zpráva je, že nemusíš volit mezi rolí oddané kojící matky a spokojené partnerky. Dá se to skloubit, jen je potřeba sundat z ramen ten obrovský balík viny a očekávání.
Hlavní blok totiž bývá často v naší hlavě. Bojíme se, jestli to dítě zvládne, jestli nezačne hystericky plakat, jestli zvládne usnout bez prsu a co na to řeknou naše prsa. Ale věř, že tvé batole dost pravděpodobně dokáže pochopit, že když máma není v dohledu, rituál se prostě na chvíli změní.
Kojení není brzda, všechno je to o lidech
Často máme tendenci házet veškerou vinu a strach na kojení. Říkáme si: „Nemůžu nikam jít, protože kojím.“ Pravda je ale taková, že kojení jako takové odjezdu nebrání. Existují kojené děti, které s přehledem zvládnou víkend u babičky, a naopak nekojené děti, které se od mámy nehnou ani ve třech letech. Důležitá je povaha tvého dítěte, jeho sociální zralost a hlavně síla vazby, kterou má se zbytkem rodiny. Pokud má tvoje batole skvělý vztah s tatínkem, babičkou nebo dědečkem, cítí se s nimi v bezpečí a případně má kolem sebe ještě starší sourozence, se kterými tvoří nerozlučnou partu, máš vyhráno. Mimochodem, sourozenecká vazba je obrovská kotva, která nejmenšímu členu rodiny dodá pocit, že je všechno v naprostém pořádku, i když máma zrovna odjela.
Pokud se na celý víkend hned necítíš, postupuj po malých krůčcích. Co takhle začít tím, že odjedeš na jednu jedinou noc kousek od domu a děti zůstanou ve svém známém prostředí s tatínkem? Pro tvůj klid to bude ideální testovací jízda. Budeš vědět, že kdyby bylo nejhůř, jsi za chvíli zpátky, a přitom si užiješ ten luxusní pocit, že tě nikdo v noci nebudí taháním za tričko. A když to klapne, příště už můžete vyrazit třeba společně s mužem a nechat hlídat babičku.
Co na to prsa a jak je to s nočním buzením?
Jedna z největších obav žen bývá, jak odloučení zvládnou prsa a zda nedojde k náhlému poklesu tvorby mléka nebo k zánětu. U staršího batolete je tvorba mléka zpravidla již stabilní a přizpůsobivá. Nemusíš s sebou tahat odsávačku a odsávat v přesných intervalech jako u novorozence. Bohatě stačí, když prsa odstříkáš ručně ve chvíli, kdy ucítíš nepříjemný tlak nebo napětí. Po návratu se pak kojení velmi rychle vrátí do svých starých kolejí.
A jak vyřešit noční buzení dětí bez prsu? Možná tě to překvapí, ale děti jsou neuvěřitelně chytré. Když se tvé děťátko v noci vzbudí a zjistí, že vedle něj leží tatínek nebo babička, velmi rychle pochopí, že prso prostě k dispozici není. Často se stává, že se batole jen otočí na druhý bok a spí dál, případně mu stačí napít se trochu vody z hrnečku nebo se přitulit. Ten největší paradox pak zažiješ po návratu domů, kdy se k tobě dítě s radostí vrátí a začne se opět budit na kojení s naprostou pravidelností, jako bys nikde nebyla.
Jiskru do vztahu můžete vrátit i doma na koberci
I když je společný víkend bez dětí krásný cíl, pravdou zůstává, že intimitu a partnerský život nespasí jeden dokonalý výlet, pokud doma žijete jako dva cizinci v jedné domácnosti. Izolace na mateřské, únava z neustálého uklízení, vaření a péče o děti dokáže spolehlivě zabít jakékoli libido. Často pak žijeme v iluzi, že musíme mít dokonalé podmínky, abychom mohli být spolu. Čekáme na dny, kdy děti nebudou doma, v kuchyni bude uklizené nádobí a my budeme mít stoprocentní náladu. Jenže v běžném životě s dětmi takové chvíle skoro neexistují a ten tvrdý pád zpátky do reality po návratu z hotelu může bolet ještě víc.
Skutečné umění je najít si ty malé chvilky pro sebe uprostřed běžného denního chaosu. Intimita se staví z drobných cihel. Je to letmý polibek na chodbě, když jde jeden z vás z koupelny a druhý tam míří. Je to dlouhé objetí v kuchyni, zatímco si děti v obýváku staví lego. Je to zpráva přes den, že na sebe myslíte, nebo ranní pusa před odchodem do práce. Zkuste změnit prostředí i v rámci domu. Pokud děti spí v ložnici, obývák a deka na koberci nabízí spoustu prostoru. Nečekej, až tvůj muž udělá první krok nebo až bude všechno ideální. Začni sama u sebe třeba tím, že si dovolíš cítit se jako ženská i v tričku od omáčky a fixů.
Chceš se dozvědět víc o tom, jak skloubit kojení staršího dítěte s osobním životem, partnerstvím a vlastním prostorem, aniž bys musela hned odstavovat? Přihlas se na můj webinář Kojení po 1. narozeninách: Co ti nikdo neřekl a měl by, kde rozebereme mýty kolem „dlouhodobého“ kojení i množství praktických tipů pro tvou pohodu.